[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Bili of Rights.Rovn%1Å‚~ známý %0Å„i.16 Deklarace práv%0Å„lov%1Å‚ka a ob%0Å„ana z roku 1789 vyjadYuje tuto myalenku, kdy~ prohlaauje, ~espole%0Å„nost, ve které nejsou zaru%0Å„ena práva ani vytý%0Å„ena d%1Å‚lba moci, vobecnemá ústavu.DYíve ne~ se blí~e podíváme na provedení této zásady v Ústav%1Å‚ CR, jetYeba pYipomenout, ~e neexistuje jednotné a zejména jediné pojetí d%1Å‚lby moci.Na rozdíl od 17.a 18.století je státní moc organizována jiným zposobema stojí za ní jiné spole%0Å„enské síly.Nerespektuje se tak zcela nová podobaparlamentarismu 20.století, kde nap%1Å‚tí není mezi zákonodárnou a výkonnámocí, nýbr~ mezi vládní v%1Å‚tainou a opozicí.Dále nutno hned na po%0Å„átku rozboru této problematiky zdoraznit to, cobylo práv%1Å‚ Ye%0Å„eno sub 3.1.Státní moc v CR je j ednotná v tom sm%1Å‚ru,~e má jediný zdroj - lid.Její d%1Å‚lbou proto tYeba rozum%1Å‚t stav, kdylid tuto moc vykonává prostYednictvím zvláatních soustav státníchorgáno, které naplHují jednotlivé funkce státní moci z hlediska vytý%0Å„ení obecných pravidel chování, jejich realizace a ochrany jejichzachování. 202Vybrané kapitoly ke studiu ústavního právaV literatuYe se dají rozliait nejmén%1Å‚ tato následující odlianápojetí toho, co se má rozum%1Å‚t pod d%1Å‚lbou moci (Marshall, 1980, s.100):1.rozliaení poj mo zákonodárná, výkonná a soudní moc jakozvláatní formy výkonu státní moci.To je v naaí Ústav%1Å‚ nepochybn%1Å‚ provedeno, neboe ~ádná v%1Å‚tev státní moci v R nemá v rukouvaechnu moc, jak se tomu bránil ji~ Madison (List %0Å„.47),2.právní neslu%0Å„itelnost, inkompatibilita výkonu funkce sou%0Å„asn%1Å‚ ve dvou nebo více v%1Å‚tvích státní moci.Rovn%1Å‚~ toto pojetív naaí Ústav%1Å‚ nalézáme z hlediska postavení leno Parlamentu (sub4.5.2.), soudco, soudco Ústavního soudu, státních zástupco, prezidenta republiky.PYedevaím je tak odd%1Å‚lena soudní moc od mocí(funkcí) ostatních.Ne v~dy je to zcela jednozna%0Å„né.Vystupuje napY, prezident jako sou%0Å„ást zákonodárství, kdy~ vrací návrh zákonas pYipomínkami? Je Ústavní soud také zákonodárce? Je v souladus touto zásadou (%0Å„i.82 odst.3 Ústavy R), kdy~ pYedsedové soudovykonávají funkce státní správy?3.jako odd%1Å‚lení, imunita nebo nezávislost jedné v%1Å‚tve státnímoci na jiné (Montesquieu).To u nás není, nebo ne v takové podob%1Å‚ jak si to tYeba pYedstavují ve Francii, kde není následná kontrolaústavnosti zákono.U nás najdeme obvykle mo~nost jedné v%1Å‚tve zasáhnout do v%1Å‚tve jiné.I nezávislé soudnictví toho není uchrán%1Å‚nov podob%1Å‚ amnestie a milosti prezidenta.Snad by bylo mo~no v tétosouvislosti hovoYit o imunit%1Å‚, kdy moc výkonná nemo~e zasahovat dopersonálního základu moci zákonodárné,4.kontrola a vyvá~ení j ednání jedné moci druhou mocí.V tomtosmyslu teorie (Loewenstein) hovoYí o horizontální a vertikální kontrole, kdy se kontrolují navzájem orgány na stejném stupni a dáleorgány na rozných stupních (ve federacích).Tento je u nás proveden dosledn%1Å‚, kdy~ Ústava R po%0Å„ítá nejen se vzájemnou kontrolouorgáno, které plní rozné státní funkce, nýbr~ i s kontrolou uvnitY jednotlivých funkcí (Poslanecká sn%1Å‚movna - Senát, vláda - prezidentrepubliky, Ústavní soud - obecné soudy),5.vztah koordinace a chyb%1Å‚jící odpov%1Å‚dnost jedné moci druhé.Tato koncepce je v Ústav%1Å‚ R obsa~ena jen z%0Å„ásti.Je to tYeba chápattak, ~e orgány jednotlivých mocí jsou si rovné a navzájem nezávislé,není zde nejvyaaí orgán jako bylo Federální shromá~d%1Å‚ní.Nicmén%1Å‚ zá- 3.Státní moc a její organizace v Ústav%1Å‚ R 203konodárství je onou mocí, která cestou zákono mo~e ur%0Å„ovat základyfungování mocí ostatních (blí~e sub 4.1.).To ale neznamená, ~e neníod nich odlianá.%7Å„ádna ze tYí mocí není pomocnou nebo výkonnoupro jinou, jako tomu bylo v Ústav%1Å‚ CSSR z roku 1960.Pro základní pochopení této problematiky je tYeba objasnit stru%0Å„n%1Å‚ koncepce d%1Å‚lby moci, ze kterých naae Ústava pYi úprav%1Å‚ postavení státníchorgáno evidentn%1Å‚ vychází.PYedevaím pova~uji za nutné objasnit, v emje vlastn%1Å‚ základ pro to, abychom mohli vobec o jednotlivých mocech %0Å„ifunkcích hovoYit.V této souvislosti mají základní význam materiální, formální, subjektivní koncepce d%1Å‚lby moci, jejich vertikální a horizontální rozliaení a dále %0Å„len%1Å‚ní státní moci z hlediska volného a vázaného rozhodování(soudnictví a správa).Svoj význam si podr~uje i %0Å„len%1Å‚ní na vrchnostenskou%0Å„innost a sociální %0Å„innost státu.Aby bylo mo~no lépe pochopit pYísluaná ustanovení naaí Ústavy, je tYeba se blí~e zastavit u jednotlivých pYístupo k d%1Å‚lb%1Å‚ moci.D%1Å‚lba moci pYitom není zdaleka chápána jednotn%1Å‚.Z hlediska pYístupu k vymezeníjednotlivých státních funkcí mo~no z hlediska statov%1Å‚dy rozliaitpYístupy:- formální (podle formy akto typických pro ur%0Å„itou moc %0Å„i funkci),- materiální (podle obsahu akto), právní (podle právních vlastností akto), a subjektivní (podle orgáno, které je vydávají)
[ Pobierz całość w formacie PDF ]